3. Popis jednotlivých technologií:

LCD (Liquid Crystal Display) - Displej z tekutých krystalů, tak zní oficiální překlad dnešních LCDéček. Asi málokdo by jej sice používal, ale je dobré tento pojem znát. Právě slovo "tekutý" je velmi důležité. Je to totiž látka, která má stále krystalickou mřížku a zároveň se chová podobně jako kapalina. Je to tedy mezifáze pevné látky a kapaliny. Objevení tekutého krystalu přisuzujeme třem chemikům Mettenheimer, Virchow a Valentin. Objevení tekutých krystalů na nervových vláknech (látka myelin) před 150 lety je z dnešního hlediska docela průlomové.

LCD

Na začátku tohoto století se začaly masivně rozšiřovat LCD panely, které měly zpočátku víc záporných vlastností než těch kladných. Dnes se vyrábějí LCD panely nejen k počítačům, ale i v telefonech najdete velmi pokročilé LCD, které na sobě navíc nese dotykovou vrstvu. Ve výsledku se díky prudkému vývoji LCD proměnil pohled na svět. Dnes jsou LCD úplně všude.

TFT (Thin Film Transistor) - Tato zkratka se často zaměňuje se samotnou technologií LCD monitorů. Jde však o obecné označení všech dnešních LCD panelů. V podstatě jde o nanesení tranzistorů na tenkou vrstvu. Tyto tranzistory již pouze ovládají jednotlivé subpixely, které mají právě určitou výrobní technologii. TFT vrstva je tedy u všech LCD monitorů prakticky stejná.

I přestože má každá technologie velmi odlišné vlastnosti, jsou si ve své podstatě všechny podobné. Všechny využívají tekutý krystal, všechny polarizují světlo a všechny mají své vady. Mezi ty nejznámější patří omezené pozorovací úhly, delší čas na změnu barvy (běžně známý jako odezva) a horší podání černé barvy - z toho také plynoucí nižší kontrast.

A-Si a Poly-Si - Hodně lidí si myslí, že A-Si je výrobní technologie, je to však pouze výrobní proces, respektive udává, z jakého materiálu je obrazovka vyrobena. A-Si je nekrystalický křemík, zatímco poly-Si je polykrystalický křemík. Neudává tedy výrobní technologii, ovšem z praxe vím, že pokud výrobce uvede A-Si, je to obvykle klasická TN matrice. A-Si je levnější na výrobu, a proto se převážně používá v těch levnějších obrazovkách jako TN. Poly-Si se používá u VA obrazovek a IPS.




Reklama


TN (Twisted Nematic)

Twisted Nematic

Zpočátku se používaly panely s technologií TN. Ty se vyznačují sice rychlou odezvou a nízkými výrobními náklady, ale jinak ve všech ostatních parametrech zaostávají. Obvykle poskytují pouze 6bitové barvy a zbytek do 16,2mil interpolují pomocí FRC. Mají žalostně malé pozorovací úhly, které jsou navíc rozdílné při pohledu ze stran, shora a zdola. Jistě jste někdy viděli notebook s TN panelem, při pohledu zespodu obvykle panel zesvětlá a shora ztmavne. Je to dáno spirálovým natočením krystalů uvnitř každého subpixelu. Pozorovací úhly jsou u TN panelů vylepšovány tzv. filmem a proto se obvykle setkáte s označením TN+Film.

Dnes se TN panely hojně využívají v noteboocích a kancelářských monitorech díky své velmi příznivé ceně. Jejich kvalita barev bohužel bývá velmi tristní, a tak se rozhodně nehodí pro grafiku. I zde ale existují výjimky v podobě některých starší panelů EIZO, které také poskytovaly rozumné barevné podání. TN panely si vysloužily své prvenství ve výrobě také díky velmi rychlé odezvě, která je oproti ostatním technologiím výrazně lepší. Pokud se výrobce rozhodne vyzkoušet nějakou novou zlepšovací technologii u LCD, nebo se pokusí vyrobit větší displej, obvykle sáhne po TN panelu.

TN panely si vysloužily své prvenství ve výrobě také díky velmi rychlé odezvě, která je oproti ostatním technologiím výrazně lepší. Pokud se výrobce rozhodne vyzkoušet nějakou novou zlepšovací technologii u LCD, nebo se pokusí vyrobit větší displej, obvykle sáhne po TN panelu.

Princip - Pokud je krystal v klidovém stavu (není přivedeno napětí na elektrody), tak krystal propouští světlo. To se může na první pohled zdát jako výhoda (nižší spotřeba při zobrazení světlých barev), opak je ovšem pravdou. Ono elektrické pole je velmi malé a netvoří prakticky žádné škody na vašem účtu za energii. Problém nastane hlavně ve chvíli, kdy se něco špatného stane s pixelem resp. subpixelem. V tom případě se jedná o tzv. mrtvý pixel/subpixel. Takový pixel neustále svítí a působí při práci rušivě. Tímto neduhem ostatní technologie netrpí.

Pokud tedy chceme zobrazit černou resp. tmavou barvu, musíme na dvojici elektrod umístěných na opačných koncích krystalu přivést napětí. To zapříčiní postupné šroubovité stočení molekul uvnitř krystalu a zastaví se proud světla. Princip vidíte na následujícím krátkém videu, které znázorňuje postupné rozsvícení tří různě barevných subpixelů.

Předchozí Předchozí kapitola Další kapitola Další



Pokud se Vám nedaří něco najít, můžete využít pole vyhledávání vpravo nahoře nebo také: Mapu webu.
V případě, že máte nějaký dotaz/připomínku: Kontakty.
© 2012 - 2025   Hardware - Software - Návody